Prachcest 9.11.2024

Náš Dětský domov ve Volyni dostal nabídku od cestovatele, spisovatele a včelaře od Tadeáše Šimy zúčastnit se cestovatelského festivalu Prachcest v jeho rodných Prachaticích, kde cestovatelé vyprávějí své příběhy z dalekých cest. Nabídku jsme s radostí přijali. Zúčastnili jsme se celkem tří přednášek. První se zabývala ochranou přírody v daleké Africe a její velkou hrozbou, těžba dřeva z Konžského pralesa a následná kontaminace půdy při těžení vzácných kovů. Následné povídání bylo o záchranáři bez hranic, který různými dopravními prostředky docestoval z České republiky až do Filipín, kde si postavil loď, aby mohl poznávat tamní ostrovy a přírodu. Třetí a zároveň naše poslední cestovatelská přednáška byla o velmi nebezpečné a zároveň okouzlují výpravě do vysokých Himáláji, kde skupina paraglidistů lítala na paraglidu (padáku) a dolétla až na vrchol hory K2.

Každý cestovatel při vyprávění neopomněl říci, že byl několikrát v ohrožení života a jen díky štěstí,  náhodě a svému týmu jsou stále naživu.

Děti byly z dobrodružných příběhů unešeny. Společně jsme se s cestovateli vyfotili a popovídali o jejich neskutečných zážitcích.

JIZERUN – SPOLEČNÉ PŘEKONÁNÍ SPORTOVNÍ VÝZVY

Dne 2. listopadu jsme se  s našimi 4 chlapci V. (14), M. (16), K. (13) a K. (14) zúčastnili štafetového závodu podél řeky Jizery – Jizerunu, dlouhého 168 km, který byl členěný do 16. úseků.

V pátek jsme dorazili do DD v Dolních Podčernicích, kde nás přivítal Tomáš Slavata s rodinou, jeho kamarádka Péťa a děti a tety z DD Nepomuk, aby byla naše Hromová parta dětských domovů kompletní. Na večeři kluky Tomáš pozval do Mekáče a zároveň nás seznámil s pravidly závodu, rozdělili jsme si, kdo jaký poběží úsek (vždy jeden chlapec + jako doprovod běží nebo jede na kole Péťa nebo jedna z tet).

Přespali jsme v tělocvičně v Dolních Podčernicích a ve 4:50 vystartoval první chlapec z týmu. Naši chlapci běželi každý okolo 25 km (2 – 3 úseky). Každý další úsek znamenal méně sil a byl namáhavější. Také se postupně snižovala teplota. Večerní a noční úseky byly kopcovité, s obtížnějším terénem a byla špatná viditelnost.

14. úsek jsem běžela s kluky V. a K.. Tento úsek nebyl vůbec snadný, protože byla tma a držet se na trase nebyl jednoduchý úkol, někteří ze závodníků se během Jizerunu odchýlili z tratě a i nám se to podařilo. Úsek jsme si prodloužili asi o 2 km. Pomohl nám strejda R., který nás navedl zpět na trať, kde jsme potkali paní a s tou jsme drželi tempo celou dobu. Kluků podpora v doběhnutí pro mě byla velice silná a důležitá. Ačkoli jsem sportovní nadšenec, bylo to pro mě obtížné.

Během celého dne jsme si vzájemně fandili a pomáhali si.  Byli jsme v tom všichni společně. Bylo krásné vnímat, jak nás síla týmu posouvá blíže k cíli. Nebylo to snadné, ale každý předváděl maximální výkony. Po celou dobu vládla přátelská atmosféra. Určitě je to pro nás všechny jeden ze silných zážitků, na který se jen tak nezapomene. Všichni chlapci byli radostní, dobře naladění, nápomocní a velmi snaživí. Strejda R. byl na závodech v roli podpory a zajišťovatele. I když se sám nezúčastnil závodů, byl tam, aby se staral o celkový komfort a poskytoval potřebnou podporu a povzbuzování. Jeho přítomnost byla pro nás silnou motivací, což bylo pro nás velmi důležité.

Trať jsme překonali za 19 hodin. Do cíle jsme dorazili za 3 minuty půlnoc na 111. místě. Posledních 10 metrů jsme doběhli do cíle všichni společně. V cíli byli chlapci oceněni medailí, vyfotili jsme se s vítězi závodu a dostali jsme občerstvení. Ačkoli jsme skončili předposlední, cítili jsme se jako vítězové. Celou akci jsme zvládli jako hrdinové.

Všichni na tuto výjimečnou událost budeme dlouho vzpomínat!

Podzimní prázdniny 26.10.- 30.10.

Podzimní prázdniny jsme stejně jako dva předchozí roky strávili v penzionu U Dvou rysů v Nových Dvorech na Šumavě. Počasí nám přálo, tak jsme mohli podnikat výlety po okolí. Byli jsme se podívat na lom Nový Kýz, kde se těžil křemen, který se dál zpracovával v nedalekých sklárnách. Udělali jsme si celodenní výlet do nedalekých Kašperských hor na hrad Kašperk.

Na Kašperk se všichni moc těšili. Stojí na krásném místě v přírodě. Střecha hradu se renovuje. Dávají se na ní dřevěné šindele, jako za dob vrcholného středověku, ve kterém byl hrad postaven. S dětmi jsme navštívili lyžařský areál Zadov, kam jsme se nechali vyvézt lanovkou. Prohlédli jsme si rozhlednu na již zavřeném skokanském můstku. Někteří si ke skokanskému můstku vyběhli ze strany bývalého doskočiště. Byl to strmý kopec a děti byly v euforii, že ho zdolaly. Po večerech jsme měli volnou zábavu, hráli jsme hry a poslední večer jsme si všichni zatancovali na diskotéce. Výjezd byl velice vydařený, děti si každý den užívaly a nechtělo se jím domů za všedními povinnostmi.

Cesta k Baltu Wolume 7

Ve středu 23. října se pro Vaška, Michala, Káju a Michala uzavřela jedna krásná, ale náročná životní epizoda. V polovině června absolvovali spolu s dalšími dětmi z Tuchlova a Boletic pětidenní  cestu z Krompachu na pobřeží Baltského moře. Náročnou cestu v délce 570 kilometrů absolvovali na kolech. Celá akce vznikla před pár lety v hlavě Tomáše Slavaty, který jí celou zaštiťuje a organizuje. Cílem není jen sportovní výkon, ale i podpora těch, kteří pomoc potřebují. Naši kluci si vybrali k podpoře Domov klidného stáří Sv. Anny v Sousedovicích, se kterým náš domov dlouhodobě spolupracuje. Svojí cestou odstartovali veřejnou sbírku, během které se vybralo čtvrt miliónu korun.  Ve středu večer jsme byli spolu s ostatními účastníky cesty pozváni do divadla La Putyka na divadelní představení Up and Down, kde v závěru došlo na předání šeků jednotlivým obdarovaným. Představení bylo plné akrobatických kousků, živé hudby a světel. Dějová linka o lidském údělu a andělech byla klukům trošku nesrozumitelná, ale to nijak neumenšilo celý zážitek.  Závěr byl velmi emotivní, kdy klukům tleskal za jejich výkon plný divadelní sál.

Výlov rybníka v Bílsku a Hrad Švecburg

V sobotu 19. října jsme vyrazili na výlov rybníka do  Bílska. Vlastně to bylo především sousedské setkání spojené s bohatým občerstvením, kde jsme byli laskavě přijati. Součástí toho byl i výlov rybníka na návsi. Místní kluci pročesávali prázdné dno rybníka a ochotně nám ukázali velké živé škeble. Vedle toho si děti po výlovu prohlédly a potajmu osahaly i ulovené kapry včetně kapitální štiky. Byly i svědky toho, co kapry čeká na konci jejich životní pouti. Možná i proto odolaly nabídce ochutnat rybí polévku. O to více, ale využily místní pohostinnosti při ochutnávání buchet, bábovek a koláčů. 

Při zpáteční cestě jsme využili krásného podzimního dne k návštěvě nejmladší zříceniny v Čechách, hradu Švecburg.   Ten leží v malém lesíku na návrší u obce Kváskovice. V roce 2007 jej dokončil zedník Jan Švec. Zřícenina je volně přístupná a tak ji děti dostatečně prozkoumaly.  Rozhodně plánujeme se sem na jaře vrátit  a spojit její návštěvu s výletem na podstatně starší Helfenburk.                                

Dýňování 17.10.2024

Podzim je spojený nejen se zbarvenými stromy do červenožlutých barev, ale také dušičkami a halloweenem. K němu patří vyřezání dýní, které je v našich končinách, čím dál více populárnější. Není to jiné ani v našem domově. Děti dýně vyřezávají rády. Mohou vyjádřit plně svojí fantazii a projevit šikovnost v práci s nožíkem. Celý den bylo krásné počasí a tak na vyřezávání dýní šlo hezky od ruky. Pod vedením tet a strejdů vznikla opravdu zdařilá a strašidelná díla, která zkrášlují celý prostor našeho dvorku. Mockrát děkujeme panu Božkovi, ze Zahradnictví Střítež, který nám pro děti dýně na naše „dýhování“ daroval.

Projektový den: Mezinárodní den čokolády

V polovině září v naší škole proběhl první projektový den tohoto školního roku. Bylo to SLADKÉ. Jednalo se o mezinárodní den čokolády. Nejprve jsme si povídali o původu čokoládových bobů, jejich dovezení do Evropy, resp. do Čech.  Děti se dozvěděly, jak se z nich vyrábí čokoláda, co se musí přidat, aby byla mléčná či bílá a co lze do ní přidávat (ořechy, mandle, sušené ovoce, koření, apod). Že je její využití  nejběžnější v potravinářském průmyslu věděli všichni. Dozvěděli se, že se používá i kosmetickém průmyslu, i o tom, jak je zdraví prospěšná (hořká, kvalitní). Také jsme si připomenuli návštěvu Muzea čokolády v Táboře, ve kterém převážná část dětí byla.K svačině si děti rozpustily čokoládu a polily předem upečené moučníky. Nakonec jsme si ukázali, jak se vyrábí domácí čokoláda do formiček.V televizi jsme zhlédli dokumenty o výrobě čokolády a následných výrobách pralinek a ostatních pochutin z čokolády.Děti si prohlédly knihy o čokoládě a receptech na cukrářské výrobky z nich.Vše jsme zakončili kvízem o čokoládě a následné ochutnávce různých druhů čokolády.

Projektový den se povedl a všem se líbil.

Babí léto v Žichovci se uskutečnilo 12.10.2024.Jako každý rok tak i letos jsme se zúčastnili. Děti si soutěž aktivně užily a výsledek dopadl na jedničku. Šikovnost a houževnatost našich dětí byla odměněna prvním místem. O krásné ceny, které děti dostaly, se podělily na DD s ostatními. Celé akce se zúčastnila i naše paní ředitelka a paní zástupkyně. Možná to byla ta správná podpora k dosažení tak pěkného výsledku. Akce v Žichovci se vydařila ve všech směrech a doufáme , že budeme mít možnost se příští rok opět zúčastnit.

Projektový den?
No, jasně – vždy s nadšením, radostí a úsměvem.
A co takhle – ZOO ?
No, to by přece šlo …
„Paní učitelko, třeba Dvorec u Borovan! Tam jsme ještě nebyli!“
Různé návrhy se ozývaly celou školou a nakonec to Dvorec u Borovan opravdu vyhrál. A mně nezbývalo, než první část projektového dne o Mezinárodním dnu zvířat pojmout jako školní výlet právě do, pro nás zatím neznámé, ZOO .
Výlet se uskutečnil 24. září. Počasí nám opravdu nepřálo. Za to zvířátka byla neskutečně laskavá. Viděli jsme skoro všechna. Vážně se nám v té slotě přišla ukázat. U hadů třeba vypadla elektrika na třikrát, ale vydrželi jsme a mamba černá nás poctila svým pohledem. Velkým zážitkem pro naše žáky bylo setkání s brigádnicemi, které sáčkovaly do mrazáku maličké čerstvé sardinky, kterými se krmí cizokrajní brodiví ptáci. Ve výčtu zážitků bych mohla pokračovat. Nechala bych to ale na našich žácích. Pokud se s nimi někde setkáte, zeptejte se jich na výlet do ZOO…
Druhá část projektového dne proběhla přímo 4. 10 ve škole. Úvodní poutač se lvem pustinným zval žáky celé naší školy do třídy, kde již bylo vše připravené k soutěžnímu klání. Tři paní asistentky měly na starosti kapitány. Pak se žáci rozlosovali do družstev ke kapitánům a boj začal – vyhledávalo se v encyklopediích, navrhoval se krunýř pro nový druh želvy, hledaly se odpovědi do kvízu po celém areálu školy. Dále byl projekt obohacen o sledování DVD o žirafím mláděti. Žáci si vyzkoušeli v tělocvičně opičí dráhu – samozřejmě, že na čas (dobrý každý bodík). Speciální škrabací obrázky v sobě ukrývaly směsici všech možných zvířat, o kterých byla již řeč. Kapitáni (naši nejmenší) hledali shody a rozdíly na obrázcích, prováděli grafomotorické cviky s úkoly, povzbuzovali své spolubojovníky např. při skládání puzzle ze šumavské přírody a společně s celým družstvem vzpomínali na české filmy a pohádky, ve kterých vystupují zvířata.
Nakonec vyhráli všichni. Všichni byli skvělí a o to šlo. Vždyť: Projektový den?
No, jasně – vždy s nadšením, radostí a úsměvem!

Učitelka Jaroslava Soukupová

Srpnový pobyt v Dobronicích u Bechyně.

Jako každý rok, i letos jsme vyrazili v červenci a v srpnu na prázdniny do Dobronic u Bechyně. Od 10.8. do 17.8. jsme u řeky Lužnici uspořádali malé olympijské hry. První den proběhlo slavnostní zahájení LOH – Naše malá Paříž – úvodní slovo, složení slavností přísahy, nastoupení s vlajkou, zapálení pochodně.

Během týdne se děti účastnily různých „olympijských“ disciplín jako například hod tenisákem, plavání, volejbal, naplňování kbelíku vodou z řeky pomocí kalíšku, silové disciplíny – páka, vytlačování z kruhu, fotbal. Večer proběhlo hodnocení a vyhášení nejlepších sportovců samozřejmě se sladkou odměnou.

Zároveň jsme společně podnikali vycházky do okolí, ve čtvrtek jsme vyrazili na celodenní výlet do Chýnovské jeskyně . Vzhledem k velmi vysokým teplotám a tropickému počasí jsme většinu času trávili u vody – využívali jsme bazén, ale především řeku ať už přímo v areálu, kde bylo mělko, nebo jsme docházeli k jezu, kde si všichni zaplavali. Děti měly možnost získat základní poznatky o rybaření, neboť se skamarádily se sourozenci v místní chatové oblasti, jejichž děda se léta rybaření věnuje.

Celý týden jsme si moc užili. Krásné počasí, sportování v přírodě a především hodné děti – co víc si o prázdninách přát.

Turnaj o putovní pohár ředitele DD v minikopané. Pohár pro letošní rok obhájilo družstvo z pořádajícího dětského domova Volyně.